O obci

Z historie Rapotic

Už více než 900 let leží na kopci mezi lesy obec Rapotice tento kopec také odjakživa tvořil hranici. Nyní je to hranice mezi krajem Vysočinou a krajem Jihomoravským, v nedaleké minulosti mezi okresy Třebíč a Brno-venkov. Ale jak tomu bylo v dávných dobách, od časů, kdy se tu podle pověstí proháněl na svém koni pán Rapota?

Vznik Rapotic, v dřívějších textech uváděny jako Rapoticz, Rapotitz, je spojován s rodem Přemyslovců, kdy podle pověsti markrabě moravský-kníže Konrád projížděl se svou družinou a jednomu ze svých nejvěrnějších věnoval pozemek, který objel dle pověsti za jednu hodinu na bílém koni. Rapotice patřily počátkem 12. stol. k Benediktinskému klášteru v Třebíči a následně ve století třináctém ke klášteru Templářů z Jamolic. V 2. polovině 15. stol. byly Rapotice připojeny věnem krále Jiřího z Poděbrad dceři Barboře a Jindřichovi z Lipé k městu Ivančice a následně přičleněny k městu Krumlov téměř do konce 19. stol.

Na křižovatce starých cest stávala snad tvrz, kde dávní cestující nacházeli ochranu i občerstvení. Kousek pod ní, v příhodné poloze u malého potůčku, na dnešní návsi, byly stavěny první domy a tak vznikala osada Rapotice. Ta se stala roku 1101 majetkem kláštera v Třebíči. Právě tam odváděli obyvatelé část výtěžku ze své práce.

Asi se to zdálo třebíčským mnichům do Rapotic daleko a tak je někdy po roce 1225 společně se Sudicemi, Ketkovicemi i Čučicemi opat Lukáš postoupil Templářům. Ti si vystavěli mohutný hrad vysoko nad řekou Jihlavou v blízkosti Jamolic a vládli odtud širokému okolí. Také je možné, že se templáři ujali Rapotic až po roce 1304, kdy byly Rapotice i nedaleký Zašov zpustošeny zdivočelými Kumány. Zašov už z popela nepovstal, zatímco do Rapotic se postupně život vracel. Sotva se vzpamatovaly, už se zase staly zajímavým zbožím, pro které si vjeli do vlasů roku 1477 čučický farář Stanislav a popovský farář Bohuslav. Jádrem sporu byly desátky a všechno se muselo řešit až u brněnského soudu.

Po tragickém konci Templářů připadl Templštejn se svým majetkem zřejmě králi Janu Lucemburskému, později pánům z Lipé, kteří tak získali Ivančice i přilehlé osady, tedy i Rapotice. Od roku 1496 byly Ivančice společně s těmito osadami postoupeny smlouvou k Moravskému Krumlovu. Odtud jim nejdříve vládli páni z Lipé, po Bílé hoře více než třista let Lichtenštejnové a nakonec Kinští. Zrušení roboty 1848 předznamenal vznik nové politické a soudní správy. V roce 1850 byl vytvořen soudní a berní okres Náměšť nad Oslavou, jehož obvod tvořilo i pět obcí z panství Moravského Krumlova, včetně obce Rapotice. Toto rozdělení přetrvalo až do 20. století.

Obec Rapotice se nachází ve východní části okresu Třebíč, na hranici s okresem Brno-venkov ve vzdálenosti cca 30 km od Brna i od okresního města Třebíč a cca 75 km od Jihlavy, sídla kraje Vysočina. Leží na náhorní plošině v mírně zvlněném terénu obklopená převážně jehličnatými lesy. Nadmořská výška se pohybuje okolo 470 – 520 m n.m. Vlastní obec se nachází v nadmořské výšce 500m n.m. V okolí protéká řeka Oslava a říčka Chvojnice. Nad řekou Oslavou se nachází zřícenina hradu Levnov, nazývaný též Ketkovák. Celé katastrální území má rozlohu 413 ha.

Dle sčítání v r.2001 měly Rapotice 453 obyvatel. V současnosti se jejich počet pohybuje kolem 490. Nejvíce občanů bylo zaznamenáno v roce 1961, kdy počet obyvatel dosáhl čísla 602.

Původní historickou strukturu obce tvoří protáhlá náves se vzrostlými stromy a malou kapličkou obklopená původní zástavbou selských usedlostí s širokým průčelím s vjezdy do dvorních hospodářských částí. Tato část obce se zachovala dodnes. Další rozvoj obce pokračoval jednak jižním směrem, obestavěním hlavních komunikací procházejících obcí a hlavní silnice spojující Rosice s Náměští. Jedná se především o přízemní zástavbu, později rozšířenou o přístavby podlaží či podkrovních místností.

K významným osobnostem obce patří Antonín Pelc, hudebník a skladatel, zemřel při náletu na Brno a Miloš Hájek (1928-1989) – fotbalista Zbrojovky Brno.